Columbella aneb smíšený pěvecký sbor Gymnázia Oty Pavla
Na našem gymnáziu působí již delší dobu smíšený pěvecký sbor. Založila jsem ho už v roce 2000. Od té doby jsem se svými svěřenci strávila prakticky veškerý svůj volný čas. Ale dá se říci, že nelituji, ačkoliv vím, že v dnešním světě je každý dobrý skutek po zásluze potrestán.
Moje, respektive naše společná snaha dělat dobrou muziku je poslední dobou, zdá se, úspěšná. Všimli si nás mnozí organizátoři festivalů a přehlídek a na své akce nás pravidelně zvou. A my jejich pozvání s díky, ale jen někdy přijímáme. Takto například opakovaně vystupujeme na Spirituál festu, Gymnasia cantant, Musica iuvenalis a zpíváme na vánočním i velikonočním Staroměstském náměstí.
Sborově ale dáváme přednost samostatným koncertům. Takto jsme si zazpívali např. v kostelíku Na Prádle, v kostele sv. Petra a Pavla v Radotíně, v Modřanském biografu a v Club-kině v Černošicích. Někdy si na vystoupení zveme i hosty, kupříkladu sbor IMBUS nebo kapely HONORACE či KLIKA. Pravidelně vítáme prváky a primány v Koruně a loučíme se s maturanty. Stylově, na zámku na Zbraslavi.
A co vlastně zpíváme? Inu, vybíráme si takový repertoár, na který stačíme a který se líbí nám i našemu publiku. U studentů jednoznačně vyhrávají americké spirituály a africké písně, já se raduji z každé skladby, která se nám povede. Potěší mě klidně i Mozart nebo Mendellssohn…A naše publikum je už tradičně skvělé. Děkujeme všem svým příznivcům, a že jich není málo!
Závěrem je třeba zmínit se o jednom zcela podstatném prvku našeho sborového života. Tak se mi někdy zdá, jako by studenty nespojovala především hudba, ale spíš hluboká vzájemná sympatie, množství času společně stráveného na zkouškách, soustředěních, sborových výletech či při všech možných i nemožných oslavách. Jako praví sboroví zpěváci jsou i moji svěřenci v Columbelle lidé dobré vůle a zlatého srdce, se silně vyvinutým společenským duchem a kolektivním cítěním.
Už jen proto /skoro!!!/nikdy nelituji času se svým milovaným sborem stráveného.
Michaela Šreinová